Historie Sovince
Krajina kolem Sovince patřila již ve XII. Stol. Olomouckému biskupovi. Hospodářské a kolonizační středisko bylo v Huzové. Majetek biskupský sahal na západ k Oskavě a zasahoval hluboko do roviny, na sever k Moravici, na východ k Bystřici, kde sousedil s pány Šternberskými.
Prvním pánem Sovince byl rytíř Vok a první zmínky o tom jsou z r. 1353. Začátek a základ sovineckého panství byl skromný, ale již ve XIV. Sto. Se držitel hradu zbavil manského svazku. V této době k Sovinci patřily např. tyto vsi: hrad Sovinec s městečkem Sovincem, Huzová, Paseka, Jiříkov, Těchanov, Křivá, Loučka, Stránské, Moravice, Šťáhle, Frýdlant Albrechtice,…. V XVII.-XVIII. Stol. Příslušelo k Sovinci asi 30 osad.
Stojí na kuželovitém vápenci v lesích asi 13km od Rýmařova. Hrad Sovinec je doposud zachován a všude jsou patrny stopy původního slohu gotického a později renesančního.
Nejstarší části hradu se kupí kolem okrouhlé hlásky se zazděným kamenným znakem pánů ze Sovince. Hláska (asi 20 m vysoká) bývala dříve mnohem vyšší. R. 1784 do ní udeřil blesk takže musela být částečně snesena. Má za základ osmihran, zdivo je dole až 3,70 m tlusté s výškou ubývá i tloušťky, takže v nevyšších patrech měří sotva 1 m. Nejspodnější místnost je velice úzká a bez oken. Sloužila asi jako žalář.
Kolem věže je zachována okružní kamenná hradba, tzv. plášť, který vymezuje celé kdysi malé původní hradiště. Vše, co je mimo tyto hradby, vzniklo teprve v XV.-XVII. Stol. Gotická brána se znakem Sovineckých je z. 1507. Okolní budovy jsou z téže doby, jak svědčí zazděné kamenné erby posledního majitele ze sovineckého rodu - Jana ze Sovince a Pňovic a jeho manželky Anny z Vrbna z r. 1541 a krásný renesanční portál se znakem pánů z Boskovic, vše v sále a vnitřních místnostech.
Co je v předhradí, bylo přistaveno v době Ederů ze Šťávnice, Kobylky z Kobylího a řádu Německých rytířů. Jsou to brány (B1-B4) a stavby i s vysokou osmihrannou, dnes kostelní věží u chodu do hradu.
Na první bráně z r. 1632 jsou znaky dvou rytířů z řádu Německých rytířů, kteří se v době mansfeldského a švédského vpádu vyznamenali: Jiřího Viléma z Elkerhausenu zv. Kippla a jiných. Zevnější fortifikace, skládající se z různých bašt, věží, hradeb a podkopů jsou jeho dílem.
Tak je pojmenována po něm hned přední bašta a zeď při vchodu - Kipplův plášť (Kb, Kp), pak Vilémova a Jiřího bašta (W, J) v sev. a jihozáp. Rohu, pak hradba s podzemní chodbou zv. Kočicí hlava a věž Lichtenštejnka s podzemní chodbou. Znak nad nejpřednější bránou vlevo je Klipplův erb, vpravo erb komtura Něm. Ryt. Řádu Eustacha z Westermachu. Nad oběma orby spatřujeme velký železná řádový znak, pod ním dvě střílny. Podobné erby, ale kamenné, jsou zazděny na Lichtenštejnce z r. 1643. Jen místo Klipplova erbu je zazděn erb Osvalda z Lichtenštejna, obhájce hradu Sovince proti Torstensonovi.
Na druhé bráně (B2) se Stadionovým erbem je napsán rok 1640.
Na třetí bráně (B3) je lví hlava s kruhem ve svorníku a letopočtem 1583. Vlevo erb Edra ze Šťávnice z r. 1585
Čtvrtá brána (B4) je se znaky velmistrů a řád. Mistrů z r. 1641
Brány (B6, B7) v přístavěné hlavní budově na straně západní, která pochází z novější doby, a mimo polygonální stavby zv. Remter nevynikají ničím. Pod oknem zazděným kamenný erb připomíná Jana Hoppera, který zde byl od r. 1626 - 1643 zámeckým hejtmanem. V sále se zachoval krásný renesanční erb ze XVII. Stol. S velkým znakem řádu Německých rytířů.